close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Červenec 2008

Obrázky koní

12. července 2008 v 16:42 | Rozinqa |  Obrázky koníčků


videa koní

11. července 2008 v 17:22 | Rozinqa |  Videa koní :´-/

Videa fretky

11. července 2008 v 17:05 | Rozinqa |  Videa fretky :-D

Dieta

11. července 2008 v 16:14 | Rozinqa |  Dieta
Také se vám už stalo, že veterinář nařídil vaší fretce dietu a vy jste si po příchodu domů uvědomili, že vlastně nevíte, co taková fretčí dieta obnáší? Záleží na tom která.

Dieta se většinou ordinuje při zažívacích problémech (zvracení, průjmy). V takovém případě se obvykle nechá zvíře zhruba jeden den (alespoň jedno krmení) bez potravy, aby se zklidnilo. Vždy ovšem musí mít přístup k čerstvé vodě! Pak se postupně začne podávat malé množství vařeného kuřecího masa, které můžete posekat na drobné kousky. Pokud ho fretka přijímá a nezvrací, můžete při příštím krmení opatrně přidat malé množství vařené rýže. Pokud snáší i tuto kombinaci, může dostat ještě vařenou mrkev. Tato strava by měla bohatě stačit a není nutné experimentovat s přidáváním dalších potravin.

Může se stát, že vaše fretka dostane nařízenou některou konkrétní dietu (např. ledvinovou). V tom případě se poraďte s veterinářem, jaké druhy masa a příloh jsou vhodné, nebo zda vám doporučí některou z hotových veterinárních diet (například značka Hill's pro kočky). Ty mohou být méně chutné, případně zvířátko může být tak zesláblé, že odmítá potravu. Pak je potřeba konzervovanou dietu jemně umixovat s trochou vody a podávat velkou injekční stříkačkou na kořen jazyka (pokud jí dáte na střed nebo špičku, snadno ji vyplivne).

Pokud má vaše fretka nadváhu a má nařízenou dietu, aby zhubla, je samozřejmostí vynechat všechno, co fretky stejně nemají jíst (např.sladkosti, uzeniny), ale i piškoty, pacholíky, sladké jogurty, sladké ovoce. Do čerstvé stravy použijte libové drůbeží maso a zvyšte podíl zeleniny (např. vařená mrkev, cuketa,...), pokud krmíte konzervami, přidejte k nim také zeleninu. Potravu důsledně podávejte dvakrát denně, mezi krmením nenechávejte v kleci zbytky. Při posuzování nadváhy berte v úvahu, že některé fretky každou zimu přiberou a v létě opět zhubnou. Takové sezónní kolísání hmotnosti až o 30% je u fretek normální.

Říje a kastrace

11. července 2008 v 16:11 | Rozinqa |  Říje a kastrace
Kastrace je téma, které by vydalo na samostatnou knihu. Především je třeba rozlišit kastraci samců a samic a zapomenout na všechna klišé přejatá z chovu koček a kdoví čeho ještě.

Samice mívají více než v polovině případů tendenci k problémům se říjí (ty se někdy projevují už od mládí, jindy nastoupí až s věkem). Co to vlastně je? Za problematickou říji považujeme takovou, která trvá déle než měsíc a/nebo se opakuje víc než dvakrát ročně. Extrémním případem jsou samičky, které na jaře přijdou do říje trvající až do podzimu - tedy pokud se toho dožijí. Taková dlouhá říje totiž přímo ohrožuje nejen zdraví, ale i život fretky. Namísto, aby po jednom až dvou týdnech sama skončila, pokračuje a poškozuje různé orgány nepřiměřeně vysokou hladinou hormonů, nejmarkantnější je tento vliv na kostní dřeň, jejíž činnost potlačuje a fretka začne být chudokrevná. U fretek, které jsou dlouho v říji dochází často i ke ztrátě srsti, hubnutí, celkové slabosti a chátrání. Mohou se také objevit gynekologické obtíže, jako záněty dělohy, cysty na vaječnících atp. Proto by chovatel nikdy neměl nechat situaci zajít příliš daleko. Již při koupi fretky začněte zvažovat, zda do budoucna plánujete odchov mláďat a případně hledejte vhodného ženicha. Pokud připouštění neplánujete, nepodaří se nebo neseženete včas ženicha, je nutné ukončit říji jinak. Můžete zkusit ovlivnit hormonální cyklus úpravou světelného režimu - zatemnění na 18-20 hodin denně (pochopitelně včetně noci) u mnoha samic říji během jednoho až dvou týdnů ukončí (pokud je vám líto květin v místnosti a raději kvůli nim ohrozíte život fretky, pak na tuto metodu rovnou zapomeňte). Další možnost, jak ukončit říji, je hormonální injekce. Vyberte si zkušeného veterináře! Pozor! Pokud se mu zákrok napoprvé "nepovede" a musíte přijít znovu, bývá to proto, že je ke zvířeti ohleduplný a nechce napoprvé použít příliš vysokou dávku, když by moha stačit menší. Samozřejmě dodávání hormonů zvenčí není ideální a fretka by ho neměla podstoupit častěji než jednou ročně. Na druhou stranu je to mnohem menší zlo, než nechat říji pokračovat déle než měsíc! Pokud fretka přichází do říje příliš brzy po injekci a musela by na ní chodit několikrát ročně, je pro ni kastrace nejlepším řešením. Stejně tak, pokud nechcete mít mláďata a její říje trvají vždy déle než čtyři týdny. U samic kolem čtyř let, pokud u nich říje samy nepřestanou, bývají dlouhé říje téměř pravidlem a kastrace jim nejenom uleví od těchto obtíží (na odchov mláďat už stejně nemají věk), ale samice po ní jakoby omládnou - jsou výrazně čipernější a hravější, jakoby se vrátily do svého mládí.

Kastrace se může provádět nejdříve ve věku 6-8 měsíců, horní hranice není omezena. Nikdy by neměla být kastrována samice v říji - tu je nutné nejprve ukončit. Pokud trvala velmi dlouho a fretka vypadá ve špatné kondici, může veterinář před kastrací chtít nejprve udělat rozbor krve - chrání tím zdraví vaší fretky, protože špatný krevní obraz by mohl operaci zkomplikovat.

Moje osobní zkušenosti: Několik mě velmi blízkých fretek jsem viděla umírat na hyperestrogenismus (nadbytek hormonů produkovaných při dlouhé říji), který pak potvrdila i pitva (u mnoha dalších mám na tento důvod úmrtí podezření). Nebylo to hezké a bylo to zbytečné. Všechny tyto říje trvaly tři a více měsíců a chovatelé měli dost času nechat je ukončit, některé jsem dokonce na tento fakt marně upozorňovala. Moje samička Myška se říjemi neměla nikdy problémy, hravě odchovala 16 dětí, až ve čtyřech letech se u ní poprvé objevila říje, která nechtěla přestat. Začala trošku línat a zvětšilo se jí bříško. Ačkoliv žádné konkrétní obtíže neměla, rozhodla jsem se po ukončení říje pro kastraci, která objevila zatím malou cystu na vaječníku a zánět dělohy. Od té doby (už přes tři roky) je čiperná a hravá, vypadá sotva na pět a někdy ji ráno popadne "rapl" a začne ve svém důchodovém věku poskakovat jako splašená a dorážet na druhou samičku v touze po hře. O rok starší a o hodně nemocnější Čita jen nechápavě zírá, proč jí Myška skáče po hlavě a po zádech. Kastrace probíhala hladce, náš pan doktor byl zručný operatér, po jeho zákroku zůstala minimální jizva, která už za dva týdny nebyla téměř patrná.

Parkur

11. července 2008 v 16:08 | Rozinqa |  Parkur
Parkurové skákání je sport, ve kterém se jezdec na koni snaží v co nejkratším čase a s co nejmenším počtem chyb projet trasu s překážkami. Za svůj vznik vděčí nejvíce důstojníkům britské kavalerie , kteří skoky přes různé překážky považovali za vynikající trénink jak jezdce tak i koně. Parkur má úzkou souvislost s drezurou , kůň musí být velice dobře přiježděn a musí důvěřovat jezdci.
Soubor:Showjumping white horse.jpg
Zdroj : wikipedia.cz

Drezura

11. července 2008 v 16:07 | Rozinqa |  Drezura
Termín vyhrazen pro výcvik koně směrem k zvýšené obratnosti a poslušnosti. Podle konečného cíle se rozlišuje klasická drezura jezdeckého koně, drezura koně skokana, drezura vojenského anebo policejního koně, westernová drezura, cirkusová drezura, vozatajská drezura apod. Obecně se dnes pod tímto pojmem rozumí klasická a sportovní drezura, která klidnou prácí s koněm, jeho cvičením a systematickou gymnastikou, za předpokladu náležitého přihlížení k jeho psychice, vede k plnému rozvinuti jeho výkonových možností. Jde v první řadě o optimalizaci a ekonomizaci průběhu pohybu. Využívá se maximálně mechanika pohybu koně. Základem klasické drezúry jsou srovnání, kmih, uvolněnost a takt, přičemž je kůň neustále na pomůckách a právě drezurní prací se dostává z rovnováhy přirozené přes rovnováhu kampanní do rovnováhy školní, která je předpokladem vyšších stupňů klasické drezúry.
zdroj: www.wikipedia.cz

Testík

11. července 2008 v 16:03 | Rozinqa |  Test pro majitele koní
1. Jak se nazývá klín ve tvaru písmene "V" na kopytě?
a)střelka
b)zvon
c)klín
2. Jak se jmenuje prakůň?
a)Dinosaurus
b)Eohippus
c)Merychippus
3. Které obilí je pro koně nevhodnější?
a)pšenice
b)oves
c)žito
4. Při jakém odvětví ježdění se uplatňují "překládané" otěže?
a)westernové ježdění
b)vozatajství
c)voltiž
5. Jaký kříženec vznikne splynutím samce osla a klisny?
a)mezek
b)mula
c)mestyk
6. Kolik krmných dávek by měl denně dostat kůň?
a)1-2
b)3-4
c)5-6
7. Jaká rostlina není pro koně jedovatá?
a)kapradí
b)dubové listy
c)čekanka
8. Jak se jmenuje nástroj, kterým odstraňujeme za srsti pot a prach?
a)hřbílko
b)kartáč
c)hřeben
9. Co znamenají uši přiložené k hlavě?
a)poslouchání jezdce
b)výraz podřízenosti
c)znak zlosti
10. Kolik má dospělý kůň stoliček?
a)22
b)24
c)26
11. Jaký chod koně nazýváme třídobý?
a)trysk
b)cval
c)krok
Správné odpovědi:1 a,2b,3b,4a,5b,6b,7c,8b,9c,10b,11b
11 nebo 10 bodů - skvělé, snažila jsem se vybírat otázky různorodého charakteru a pokud si uspěl/a máš u mě jedničku :)
9 až 7 bodů - dobré, všeobecné znalosti máš
6 až 4 body - i to je dobrý výsledek, já jsem například více přes praxi než přes teorii, ale možná by to chtělo se občas podívat i do "chytrých" knih a časopisů.
3 a méně bodů - tady by to asi něco chtělo, co si třeba k narozeninám přát jednou místo cédéčka pěknou knihu o koních???

O čem se zdá koním??

11. července 2008 v 16:00 | Rozinqa |  O čem se zdá koním??
Úvodem...
Koně dokáží spát vestoje. Je to mezi laickou veřejností docela známá věc, kterou potvrdí i odborník. Kůň má speciálně uzpůsobené svalstvo, šlachy a vazy končetin a krku, které vytváří tzv. mechanizmus neúnavného stání. Pokud kůň spí vestoje, zatěžuje obě hrudní končetiny, zatím co pánevní končetiny v zatěžování střídá. Odpočívající pánevní končetinu má odlehčenou a opírá se o zem jen předním okrajem kopyta. Je to jakýsi "pohov". Krk má ve vodorovné poloze, oči jsou přivřené. Tato poloha vyžaduje minimální svalovou námahu. Mohlo by se tedy zdát, že ležení není pro koně nevyhnutelné. Opak je však pravdou.
Spánek je pro všechny organizmy mimořádně důležitý, stejně jako například potrava. Je základním požadavkem na existenci živých organizmů, který nás chrání před přetížením a vyčerpáním. Člověk i zvíře vydrží bez potravy déle než bez spánku.
REM spánek:
Spánek savců je složitý stav. Má několik fází. Pro nás nejzajímavější je fáze REM (z anglického "Rapid Eye Movement" - rychlý pohyb očí). V průběhu REM spánku jsou na elektroencefalogramu vlny jako při bdění, přes víčka je pozorovatelný rychlý pohyb očí, ale všechny ostatní pohybové (motorické) funkce jsou ochablé. Tento stav, kdy je mozek aktivní, ale tělo ne, je čas snů.
Starší název pro REM spánek je "paradoxní spánek". V jeho průběhu největší aktivitu vykazuje mozková kůra, tedy ta část mozku, která řídí volní pohyby ve stavu bdění. Proč se tedy nehýbeme, když se nám zdá se o tom, že se pohybujeme?
V mozkovém kmenu spojujícím mozek s míchou se pravděpodobně nachází oblast, která aktivně blokuje pohybové signály vznikající v mozku. Rušení spojení mezi mozkem a výkonnými orgány, v tomto případě příčně pruhovaným svalstvem, způsobuje tělesnou nehybnost. To se netýká okohybných svalů, do kterých nervy přichází přímo z mozku - mimo mozkový kmen. Proto se oční bulvy pohybují i v průběhu REM spánku.
Lidé trpící narkolepsií mívají záchvaty REM spánku, do kterého mohou upadnout kdykoliv přes den i uprostřed činnosti. Záchvaty se nedají předvídat. Narkoleptik se prostě zhroutí v důsledku náhlého uvolnění svalstva těla.
U koní, stejně jako u ostatních savců, je REM spánek přítomný. Ale, a to je podstatné, jenom v poloze, kdy kůň leží. Mechanizmus neúnavného stání během REM spánku není funkční. Kůň, který má možnost odpočívat jen vestoje, trpí nedostatkem REM spánku. Důsledkem toho mohou být poruchy chování, snížení schopnosti soustředit se a učit se. Když má kůň následně možnost si lehnout, jeho spánek z větší části probíhá ve fázi REM. Když však nedostatek REM spánku trvá dlouho, může kůň upadnout do narkoleptického stavu.
U lidí se nedostetek REM spánku projevuje sníženou pozorností, podrážděnosí, úzkostí nebo i halucinacemi.
Pocit bezpečí:
Koně si lehnou, jen když se cítí v bezpečí. Jejich hlavní obranou ve stavu ohrožení je okamžitý útěk. I to krátké zdržení se při vstávání může stát osudným. Při volném způsobu života při odpočinku někteří členové stáda leží, zatím co starší a dominantnější jedinci zůstávají stát na stáži. Domácí koně si lehnou ve známé stáji a výběhu. Předtím ustájení koně vypuštění na pastvinu si zvykají na otevřený prostor několik týdnů. Na novou stáj si koně zvykají různě dlouhý čas. Závisí to na prostředí ve stáji - klidu, přítomnosti jiných koní, čistoty podestýlky - a na nervové soustavě koně. Když je vše v pořádku, obvykle si kůň v noci lehne již do tří dnů, maximálně do týdně. Je však neobvyklé, že si kůň lehne hned první noc.
Nejčastěji narušujeme spánkový cyklus závodním koním. Ustájení v místě závodů má být co nejméně odlišné od domácího. Kůň zvyklý být v boxu prožije stres, když ho uvážeme. Podlaha pod koněm má být suchá, čistá a rovná s dostatečným, raději větším množstvím podestýlky. Koně z jedné stáje mají stát vedle sebe. Převoz koní v noci před závody je obere o možnost lehnout si a spát REM spánkem. Když je poskytované ustájení vyhovující, je potřeba cestovat den před závody a koně ustájit. V opačném případě je lepší jet na závody v den závodů brzy ráno a nechat koně odpočívat doma. Jezdci, trenéři i pořadatelé závodů by si měli uvědomit, že když má kůň podat očekávaný výkon, musí se mu dopřát klidný, zdravý spánek den před závody. Nervozita, nesoustředění a horší výkony jsou v mnohém důsledkem absence REM spánku.
Jak dlouho potřebuje kůň spát?
Koně, pro které by znamenalo zastižení ve spánku ohrožení, mají lehký a přerušovaný spánek. Celková délka spánku u koní je 5 - 6 hodin denně. Závisí to na délce světelného dne, věku a povahy koně, jeho pracovním využití, režimu dne ve stáji, způsobu krmení a ošetřování. Z toho 2 hodiny by měl kůň trávit v leže v REM spánku přerušovaně na 4 - 5 krát. Vyšší obsah bílkovin v krmivu přáznivě ovlivňuje délku spánku. Poníci a osli tráví v leže víc než 5 hodin denně. Drezurní koně po výcvikové hodině, kdy se učili nové cviky, si obvykle lehají a spí. To se dokázalo i u lidí.
Potřeba spánku je nepřímo úměrná věku. Hříbata prospí většinu dne pod dozorem starostlivé matky. Ta zase čím mladší hříbě má, tím méně spí sama. Nejmenší potřebu spánku mají dospělí koně okolo 10 let. V přírodních podmínkách je vedoucí hřebec stáda ten, který si nemůže dovolit odpočívat dlouho, protože by se mohlo stát, že až se probudí, zjistí, že mu jeho klisny odvedl zdatnější, méně ospalý sok.
U domácích koní pouštěných do výběhu zase můžeme pozorovat, že starší jedinci si lehají ojediněle. Obvykle bdí nad svými mladšími druhy vestoje a líhají si až ve stáji. Takto se chovají i koně staří - 20 i více letí, u kterých potřeba spánku stoupá, ale více než svým potřebám se podřizují jakési sociální zodpovědnosti a drží stráž.
O čem se zdá koním?
Těžko říci. Koně nám nedokáží říci, zda a co se jim zdálo. Každopádně, u koní existuje REM spánek, fáze, ve které lidé sní. Během REM spánku můžeme kromě pohybu očí, zrychleného tepu a dechu pozorovat i náznakové pohyby končetin, těla a dokonce i hlasové projevy.
Například na boku ležící a spící parkurový kůň může pohybovat končetinami jako ve cvalu a při překonávání překážek. A co ještě plemenný hřebec! Při pohledu na něj a podle zvuků, které vydává, je nám úplně jasné, že to, co se mu zdá, se jednoznačně týká klisen.
Tak jako jiní savci, i koně potřebují REM spánek a aby ho měli, musí mít příležitost lehnout si. Proto poskytněte svým koním útulnou a pohodlnou stáj a popřejte jim "dobrou noc a pěkné sny".

Chrup

11. července 2008 v 15:59 | Rozinqa |  Chrup
Koně stejně jako lidé mají dvojí chrup: dočasný. někdy nazývaný mléčný. a stálý. Mléčné zuby jsou menší, hladší a bělejší než trvalé dospělé zuby, které je nahradí. Dospělé zuby jsou silné, velké a zabarvené do žluta. Do pěti let má kůň mléčné zuby a v šesti letech má kůň už trvalý chrup.
Spodní a horní čelisti vytvářejí téměř zrcadlový obraz, tedy chrup souměrný a stejnočetný. Trvalý chrup dospělého koně tedy tvoří šest předních zubů - říká se jim řezáky a slouží k ukusování trávy. Dva uprostřed jsou kleště. Následující pár po obou stranách jsou středáky a zcela na kraji jsou zuby krajáky. Za řezáky následuje dvanácti stoliček (z toho šest zubů třenových), které koně používají k drcení potravy. Mezi řezáky a stoličkami je mezera dlouhá asi na šířku dlaně. Hřebci a někdy i valaši mají v této mezeře navíc po jednom špičáku. Klisny tedy mají 36 a hřebci 40 zubů.
Určování věku podle zubů
Jak kůň stárne třecí plochy se opotřebovávají, Tím se odkrývají různé části jejich vnitřní struktury. Plošky řezáků mohou poskytnout představu o stáří koně.
Když jsou trvalé zuby zcela vyrostlé, říká se, že kůň má úplný trvalý chrup. V období růstu lze podle zubů přesně určit věk koně. Avšak od osmi let věku, kdy jsou zuby plně vyrostlé, se odhadování stáří podle zubů stává obtížnější.
Problémy se zuby
Všem koním by se měly kontrolovat zuby jednou za šest měsíců. Žvýkáním potravy se zuby opotřebovávají a někdy může být opotřebování nepravidelné. Omílání stoliček může vytvářet ostré hrany.
· Mohou se objevit různé typy problémových zubů, které je nutno odstranit. Například v sousedství prvních horních stoliček mohou vyrůst drobné vlčí zuby, které mohou být nepohodlné a vadit udidlu.
· Příznakem ostrých zubů je vypadávání částečně rozžvýkané potravy koním z huby. Řešením tohoto problému může být obroušení, při němž se ohladí všechny ostré hrany stoliček.
· Vnitřní stranu tváří a jazyk si může kůň odřít (např. o ostré zuby) a mohou vzniknout vřídky. Žvýkání je pak bolestivé, což vede ke špatnému zažívání a poklesu váhy.
· Papouščí zobák má kůň tehdy, přesahují li horní zuby přes dolní. Také se nazývá předkus. V horším případě může koni bránit v přijímání potravy a způsobovat zdravotní potíže.

Svaly a šlachy koně

11. července 2008 v 15:58 | Rozinqa |  Svaly a šlachy koně

Kostra koně

11. července 2008 v 15:54 | Rozinqa |  Kostra koně
Základem soustavy kosterní je velké množství počtu kostí různého tvaru a velikosti, které spolu vytváří kostru. Kostra je celkovou oporou těla, v hlavních rysech určuje vnější tvar a je ochranný kryt pro některé vnitřní orgány. Jak už bylo řečeno, je složena z jednotlivých kostí, ale než si řekneme kterých, měli bychom si asi něco povědět o samotné kosti.


Kost
  • tvoří velká spousta kostních buněk (osteocytů). Uvnitř kosti se nachází kostní dřeň, která může být:
o červená - ta je u mladých jedinců, ve stáří už jen v článcích prstů
- má hemopoetickou ( krvetvornou ) funkci
o žlutá - vzniká z červené ukládáním tuku
o šedá - je ve stáři nebo může vzniknout při hladovění či podvýživě
  • Na povrchu kosti je okostice (Periost), což je tuhá vazivová blána, bohatě prokrvená, inervovaná (nenachází se v ní nervy) a zajišťuje růst kosti do šířky. Při zlomeninách napomáhá hojení a zprostředkovává spojení kosti se šlachami, vazy a svaly.


Jednotlivé kosti jsou mezi sebou spojeny buď:
  • pohyblivě - klouby. Kloub tvoří dvě protilehlé kosti, dotýkající se v kloubních plochách , které jsou pokryty chrupavkou. Ta zmírňuje tření a tlumí nárazy. Celý kloub obaluje kloubní pouzdro a kloubní dutinu vyplňuje kloubní maz, který zmírňuje tření.
  • nepohyblivě - švy (lebka), srůsty (pánev)
  • pružnými částmi - chrupavkami
A teď už ke kostře. Kostru tvoří:
Lebka
  • je tvořena plochými kostmi, které jsou pevně spojeny švy. Kloubní spojení je pouze u dolní čelisti.
  • rozlišujeme na ní kost nosní, čelní, temenní, horní a dolní čelist
Páteř
  • tvoří ji obratle a v jejím průběhu je páteřní kanálek, ve kterém je uložena mícha
  • je složena ze 7 obratlů krčních
  • 18 obratlů hrudních
  • 6 obratlů bederních
  • 5 obratlů křížových (ty tvoří křížovou kost)
  • 15 - 21 obratlů ocasních

Žebra
Rozlišujeme žebra:
  • pravá - je jich 9 párů, jsou přirostlé k hrudní kosti a tvoří tzv. hrudní koš
  • nepravá - též 9 párů, pomocí chrupavky se připojují vždy k předcházejícímu žebru a vytvářejí tzv. hrudní oblouk
  • kůň nemá klíční kost
Přední končetina
  • skládá se z lopatky, kosti pažní, vřetenní a loketní (je zde výběžek okovec), nadprstní a bodcové, spěnkové, korunkové a kopytní. Součástí kopytního kloubu jsou kůstky sezamové a střelkové.
Zadní končetina
  • začíná pletencem pánevním, který je tvořen párovými kostmi kyčelními, stydkými a sedacími. Pánev samic je okrouhlejší, prostornější a výčnělky pánevních kostí jsou více zaoblené.
    Na pánev navazuje kost stehenní, holení a lýtková, patní, nártní, spěnková, korunková a kopytní.
Kostra koně: Kostra normálního dospělého koně má 205 kostí a menší počet chrupavek.
1) lebka
2) očnice
3) stoličky
4) špičáky
5) řezáky
6) lopatka
7) kost ramenní
8) kost hrudní
9) kost loketní
10) kost vřetenní
11) zápěstí
12) vnitřní bodcová kost
13) vnější bodcová kost
14) kost záprsní
15) kost spšnková
16) kost korunková
17) kost kopytní
18) kosti sezamské
19) hlezno
20) kost holenní
21) koleno
22) žebra
23) kost kyčelní
24) kost stehenní
25) velký chochlík
26) kost sedací
27) obratle
28) lopaková chrupavka
29) nosič
30) spodní čelist
31) čepovec
Tento obrázek kostry koně zepředu ukazuje vstup do hrudníku-kostěný prstenec,kterým vstupují průdušnice a jícen do hrudní dutiny.
Zezadu jsou ukázány pánevní kosti.
Na kosterním diagramu jsou znázorněny tři po sobě následující stupně trysku. Moment vznosu se všemi čtyřmi končetinami ve vzduchu ukazuje, jak jsou zadní nohy shromážděny díky akci hlezeního a koleního kloubu, které jsou hlavní hnací silou.
Tři fáze skoku- odskok, let, doskok- opět ukazují v akci hlezenní a kolenní kloub, které umožňují skok a pomáhají zadním nohám překonat překážku. Jedinečná stavba přední nohy, která je připojena tělu pouze vazy a svaly, ochraňuje páteř před následným šokem po doskoku.

Koňského kopyto

11. července 2008 v 15:53 | Rozinqa |  Popis koňského kopyta

Anatomie koně

11. července 2008 v 15:51 | Rozinqa |  Anatomie Koně

Krmení pro koně

11. července 2008 v 15:48 | Rozinqa |  Krmení pro koně
Původní a nejpřirozenější potravou koně jsou tráva, seno a oves a to jak čerstvé či suché. Koně již od počátku žili na rozsáhlých stepích, které byly plné travin či listů a plodů stepních keřů, které jim poskytovali potřebné látky. V dnešní době, se však podmínky ve kterých koně žijí velice liší. Člověk si domestikací koně podrobil a začal je chovat v umělém prostředí v uzavřených stájích. Tím pádem je připravil o volný pohyb a možnost vyhledávat si potravu. Převzal tak na sebe veškerou živitelskou roli. Člověk musel zjistit co je nezbytné pro jejich výživu a tyto látky (bílkoviny, minerální látky, vitamíny, sacharidy, lipidy )obstarat. Základními složkami používaných ke krmení koní se stali objemová krmiva. Mohou být čerstvá jako jsou např. mrkev, krmná řepa nebo sušená a to sláma či seno. Dnes již není výjimkou ani průmyslově vyráběná potrava pro koně, obdobně jako pro všechna ostatní zvířata.


V zimním období, při nízkých teplotách nesmíme opomenout, že kůň musí vynaložit mnohem více energie na to, aby si udržel potřebnou tělesnou teplotu. Aby nezačal strádat, musí mít dostatečné zásoby energie které získá v krmivu. Je známo, že jádro poskytuje dostatek energie, ale málo tepla. Takže pokud chceme koni dodat energii je dobré zkrmovat jádro, avšak abychom koně zahřáli, je třeba mu dávat seno. Seno totiž obsahuje hodně vlákniny, která je ve střevech rozkládána bakteriemi a právě při tomto procesu vzniká hodně tepla. To zahřeje koně mnohem snáze, než aby si neustálým pohybem vyráběli teplo ve svalech. Je tedy doporučeno nechat v zimě koním přístup k senu po celý den dle libosti. Tím že budou neustále po troškách ujídat seno si zachovají rovnoměrný přísun vlákniny a energie, čímž po celých 24 hodin si udrží tělesnou teplotu na potřebné výši.


Vysoce výživná jsou i tzv. jadrná krmiva statková. Patří mezi ně oves a ječmen, žito, kukuřice, proso, lněné semínko a některé luskoviny, např. hrách, fazole či sója. Největší pochoutkou pro koně je oves. Je velice výživný, lehce stravitelný a obsahuje specifické látky, které povzbuzují temperament a u klisen podporují tvorbu mléka. Pokud se stane, že je nedostatek ovsa je možno koním podávat tzv. melasované krmivo. Skládá se z krmné mouky, otrub, melasy, ovsa, úsušků pícnin a minerální směsi. Chceme-li, aby kůň měl na jaře jemnou a lesklou srst a byl v celkové lepší kondici je dobré přidávat do krmné dávky lněné semínko v kašovité formě.
I když je kůň typický býložravec, není od věci obohatit jeho "jídelníček" také živočišnými krmivy. Nejpřirozenější a nejznámější je mléko. Dospělým koním se předkládá většinou v sušené formě, nejčastěji zamíchané do jadrných krmiv. Vyčerpaným koním se do krmných dávek mohou přidávat masokostní a krevní moučky, které jsou bohaté na bílkovin. Koním, kteří jsou obzvláště namáhání nebo koním jenž rostou se dodává jiný a mnohem chutnější zdroj bílkovin. Do krmné dávky se míchají čerstvá vejce a tvaroh.

Nedostatek minerálních látek si kůň nahrazuje, kde to je jen možné. Není výjimkou, že olizuje omítku či okusuje žlaby. Pokud se chcete tomuto vyhnout, je dobré přidávat do krmiv např. krmný vápenec, krmnou sůl, plavená křída nebo průmyslově vyráběné speciální minerální směsi v granulované podobě.

Neměli bychom zapomenout ani na pamlsky za dobře vykonanou práci. U nich je spíše důležitější psychický účinek než ten výživný.
Jednotlivých druhů krmiv je velmi mnoho. Samozřejmě, že do krmné dávky zařazujeme podle potřeby a možností jenom některé. Kombinací je však spousta. Na co však nesmíme zapomenout dát koni ke každému krmení vodu. Je známo, že kůň vypije 20- 50 litrů denně, tj. v přepočtu 5 % své živé váhy. Proto má být vody k dispozici vždy dostatek. Spotřeba vody závisí také na věku koně, roční době, teplotě, využití a složení krmné dávky. Při zkrmování suché potravy, např. sena, je spotřeba vody mnohem víc. Právě v zimě je zvýšený počet koní postižených zácpou. To způsobují zmrzlé napáječky či vědra s vodou. Koním je zapotřebí poskytnout zdravotně nezávadnou, čistou pramenitou vodu, nejlépe o teplotě 10-12 °C. Příliš studená voda může mít za následek křečovou koliku či u březí klisny dokonce i potrat. Ve stáji, kde nejsou automatické napáječky, je doporučeno vodu měnit třikrát denně. Odstátá voda vstřebává z ovzduší amoniak, čímž se kazí.
Přestože koně spotřebují za den i 30 kg potravy, patří k střídmým konzumentům. Potravu přijímají v menších dávkách. Proto je důležité, krmit třikrát a je velmi nutné dodržovat časový režim a to samozřejmě i o víkendu či prázdninách. Kůň si pamatuje nejen čas, ale i místo, kde potravu dostávají. Proto je správné tento návyk respektovat a dodržovat.

Obutí koňského kopyta

11. července 2008 v 15:47 | Rozinqa |  Obutí koňskéko kopyta
Péče o tyto partie koně je velmi důležitá. Již od pradávna se lidé vlastnící koně potýkali s problémem poraněných či deformovaných kopyt. Vymýšleli různé věci jak tyto partie ochránit před poničením, ale marně.

Vynálezem podkovy se však vše změnilo. Za vynálezce podkovy jsou považováni Keltové, kteří vynikali zpracováním železa. U nás se podkovářství rozšířilo a někdy ve 12 století. V dnešní době je kování kopyt běžnou záležitostí. Dokonce vznikl i samostatný vědní obor "onychologie", která zkoumá problematiku kopyt.

Jak vypadá podkova asi nemusíme popisovat, ale za zmínku stojí, že taková podkova nemá pouze funkci ochrannou, ale ve spoustě případech i funkci léčebnou. Kopyta mohou trpět různými rozštěpy či deformacemi a je nutné tyto napadené části často seřezávat. Speciálním vytvarováním podkovy se může koním často ulevit při chůzi či napomoct hojení. Obutí se také volí podle použití koně. Pro dostihové koně se volí podkovy lehké a hladké, kdežto pro pomalé tahouny se opatřují bytelné podkovy, které mohou vážit i přes jedno kilo. V dnešní době jde veškerý vývoj kupředu. Je tomu tak i v podkovářství. Pokrok přinesl různé formy podkov a materiálů z něhož jsou vyrobeny.

Plavení koně

11. července 2008 v 15:46 | Rozinqa |  Plavení koně
Plavení je další věcí nejen jak pečovat o koně, ale přispívat tak i k jeho fyzické kondici. Nejen dříve, ale i dnes je běžné vidět kdekoliv v rybníce plavící se koně. Ve velkých sportovištích se plavení dnes zařazuje i jako součást tréninku. Zřizují dlouhé bazény, kde koně plavou, čímž zlepšují svou fyzickou kondici, aniž by si tím zatěžovali šlachový aparát, jako k tomu dochází při pohybu na zemi. I obyčejné ostříkání proudem vody z hadice působí na koně blahodárným účinkem jelikož voda chladí nohy a masíruje šlachy. Nebude na škodu, když toto osvěžení dopřejete svému koni po každé zátěži.

Čištění koně

11. července 2008 v 15:45 | Rozinqa |  Obecně o čistění koní
Jednou ze základních věcí v péči o koně patří pravidelné čištění. V srsti koně, která je zanedbávána se mohou parazitovat vši a roztoči. Takto postižený kůň bývá velice nervózní a většinou si napadená místa může rozdrbat až do krve. Čištění koně neslouží jen jako hygienická potřeba, ale i jako masáž, napomáhá prokrvovat kůži a svalstvo. Dále podporuje činnost žláz či látkovou výměnu a tím víš přispívá k celkově lepší kondici koně.

Zvyk je železný kožíšek

10. července 2008 v 20:50 | Rozinqa |  Zvyk je železný kožíšek
Každý, kdo se rozhodne pořídit si fretku, si musí dobře rozmyslet, jaké návyky jí v dětství vštípí. Nemluvím zdaleka jen o návycích hygienických, protože stejnou železnou pravidelnost dodržují tchoříci i ve svém časovém rozvrhu, oblíbené stravě atd. Přesvědčil se o tom nejeden chovatel, který procestoval daleké okolí aby sehnal krmení, na které je jeho miláček zvyklý. Na druhou stranu si tak fretky vypěstují často velice milé zvyky. Například náš Ferda se kdysi naučil otírat si o předložený hadřík bradu vždy po vylízání kelímku od jogurtu. (Pokud ovšem hadřík nebyl po ruce-nebo spíš po tlamě-vrhnul se i na pánovy ponožky-inu zvyk je zvyk.)
Také jedna z největších předností fretek pro zaměstnaného chovatele-totiž jejich ranní a večerní aktivita-má svá úskalí. A tak jsme dlouho (a většinou marně) vysvětlovali našim zvířátkům, že v neděli opravdu není nutné vstávat v pět ráno a jít si honem hrát. Časem to trošku vstřebali, a vzájemný kompromis, kdy si ,,přispíme" někdy až do sedmi, považujeme za velký úspěch. V době, kdy jsem zůstala doma ,,na volné noze" a vstávala naopak později si sice po čase přivykli, ale když potřebuji ráno někam odejít, musím je doslova tahat z pelíšku, aby se šli nasnídat.
Ono totiž s tchoří snídaní to také není jednoduché. Samička vcelku nedělá problémy, ale Ferdu jsem odmalička učila (ani nevím, co mě to napadlo), že snídat a večeřet se musí v kuchyni na linoleu, kde se dají smést drobečky. Protože to je už pětiletý pán, který si na své zvyky potrpí, dokáže, celý hladový, hrabat třeba hodinu u dveří, za zády plnou misku, dokud ho nepustím, aby se najedl ,,na svobodě". Když je zavřený ve voliéře, prostě mu nechutná. Stejně tak si podané pamlsky dlouho nosil do misky, než byl ochoten se jimi vůbec zabývat-přeci nebude jíst ze země.
Ferdova záliba v železné pravidelnosti ovšem dosáhla vrcholu v době, kdy se mu podařilo škrábnout se při hře do oka. Poranění rohovky není nic příjemného, stejně jako pravidelné ošetřování. Zvířátko jen těžko pochopí, proč mu každé čtyři hodiny zalepíte oko antibiotickou mastí, která páchne, studí, není přes ní vidět a je celkově zcela odporná. Proto jsem nešetřila chválou a po každém ošetření následovala i malá odměna ,,za statečnost". Nejen že si Ferda ve své důvěřivosti nechal toto ubližování líbit a veškerý odpor omezil na nešťastné dotčené pokvikávání, ale za pár dní jsem si všimla, že ho na ošetřování ani nemusím budit nebo pro něj chodit. Jeho vnitřní hodiny fungovaly naprosto spolehlivě: v určenou hodinu, téměř na minutu přesně, přišel ke mě a čekal. Když jsem se k ničemu neměla, vylezl mi po nohách, položil hlavu do klína a nastavil očíčko k ošetření. Všichni jsme ho podezírali ze zištnosti (když si někdo nechá pro pětník vrtat koleno, proč by si Ferda nedal pro kousek piškotu mazat oko?), ale když léčba skončila, a Ferda stále trval na ,,ošetření", zkusila jsem mu dát odměnu jen tak. Nevím, jestli to byl zvyk nebo poctivost, ale tvářil se udiveně a nechtěl si nic vzít, dokud si to nezaslouží. Bylo tedy nutné zavést odvykací kůru, kdy jsem mu alespoň občas vykapala oko borovou vodou-teprve pak byl ochoten nechat se politovat a odměnit za přestálé utrpení.